Mezi cvičení typu body and mind jsou řazeny pomalé cvičební styly, které se zaměřují na vyladění a propojení tělesné a psychické složky jedince. Jedná se o různé typy cvičení vycházející z východních tradic (jóga, taichi, chi-kung), ale i západní formy cvičení (Pilates, Feldenkreisova metoda).

Při těchto cvičeních nejde primárně o to podat nějaký výkon, ale hlavně naladit se na své tělo a svou psychiku. Cílem je tělo rozhýbat a posílit, ale ne za cenu přepínání, ale pěkně pomalu s plným vědomým prožitím pohybu a za pomoci dechu. Tyto typy cvičení jsou pro pacienty s RS velmi vhodné, protože pomohou lépe prožít vlastní tělo a jeho pohybové možnosti. Při pravidelném cvičení můžete pomalu vnímat, jak se vaše vnímání těla zkvalitňuje a vaše pohybové možnosti zlepšují. Jednodušší formy cvičení není problém cvičit v domácím prostředí. Pro začátečníky ale i zkušenější cvičence však bývá výhodou, že na skupinových lekcích vám může fyzioterapeut/instruktor zkontrolovat správné provádění cviku případně poradit možná zlepšení.

Jóga

Jóga vychází z filosofické tradice staré Indie. Původním cílem jógy bylo ukáznění těla a mysli za účelem duchovního rozvoje. Toho bylo dosahováno nejen fyzickým cvičením a tréninkem koncentrace a meditace (radžajóga, hathajóga), ale i nezištnou službou druhým (karmajóga), láskou k božství (bhaktijóga) nebo cestou intelektuálního poznání (džanajóga).

Podle současného moderního pojetí je však pod termínem jóga rozuměno hlavně tělesné cvičení (asány), případně dechová cvičení (pranajáma). Pravidelné cvičení jógy i bez duchovního podtextu by mělo vést nejen ke zlepšení fyzické stránky těla (zvýšení pohyblivosti kloubů a svalové síly), ale i zklidnění psychické stránky. U RS pacientů byl prokázán pozitivní vliv cvičení jógy zejména na ovlivnění únavy.

V současnosti je možné narazit na spoustu moderních směrů cvičení jógy:

Hathajóga - klasická cvičení jógy, která se soustředí na provádění pozic těla (asán), zklidnění dechu a mysli pomocí zaměření pozornosti na dech a pohyb. V jednotlivých asánách se zůstává delší dobu a cvičení je proto spíše pomalejšího charakteru. Na závěr bývá doplněná dechovými cvičeními a relaxací.

Jóga v denním životě-také vychází z tradičních asán a dechových cvičení a i z nácviku koncentrace a meditace. Cviky jsou řazeny do sestav od nejjednodušších po složité, takže začátečníci musí začínat od nejjednodušších a až po několika měsících mohou přejít do pokročilejší skupiny. Je tedy vhodná i pro začátečníky.

Iyengar jóga - vytvořena B.K. Lyengarem v polovině 20. století. Při asánách se využívají pomůcky jako bločky nebo popruhy a je kladen důraz na precizní provedení pohybu, aby nedocházelo k přetěžování svalů a kloubů. Z toho důvodu může být také vhodná pro začátečníky nebo zdravotně oslabené.

Vinyasa jóga - jde o rychlejší dynamické cvičení jógy, při němž se přechází plynule z jedné pozice do druhé v souladu s dechem. Náročnost cvičení může být různě obtížná.

Ashtanga jóga - jedná se o intenzivnější a více silové cvičení. Asány jsou seřazeny do 8 sestav, z nichž se většinou cvičí jen první dvě sestavy, protože ostatní jsou již příliš náročné.

Powerjóga - vychází z astanga jógy, také jde o více dynamické a silové cvičení. Asány vychází ze sestavy pozdrav slunci. Obtížnost cvičení může být různá, závisí na instruktorovi.

Bikram jóga - se cvičí ve speciální místnosti, která je vyhřátá na cca 40 stupňů Celsia. To má za cíl zvýšit prohřátím zvýšit pružnost svalů a vyplavit toxiny z těla. Pro pacienty s RS nelze tento typ jógy doporučit právě kvůli vysoké teplotě, která může způsobit zhoršení příznaků (podobně jako pobyt v sauně).

Taichi

Taichi je starodávný čínský styl bojového umění, které se v současnosti hojně praktikuje především pro své příznivé zdravotní účinky. Filosofické základy taichi vychází z taoismu a učení o protikladných energiích jin a jang a souvisí také s cirkulací energie „či“ v těle . Existují různé školy taichi, které jsou pojmenovány po svých zakladatelích, ale pro všechny je společné, že jde o pomalý sled ladných pomalých kontrolovaných pohybů ve stoji spojených s přenášením váhy. Pohyby volně navazují jeden na druhý a jsou propojeny do sestav s poetickými čínskými názvy. Může se jednat o krátké sestavy (13 forem, 28 forem) nebo dlouhé (42 forem, 108 forem), individuální i párové sestavy.

V současnosti mnohé studie zkoumají zdravotní přínos cvičení taichi. Je považováno za vhodné preventivní cvičení, které vede k celkovému zklidnění. U neurologických pacientů je zaznamenáván zejména jeho pozitivní vliv na zlepšení rovnováhy a koordinace pohybu.

Chi-kung (Qigong)

Je tradiční čínské zdravotní cvičení, které má za cíl kultivaci těla a mysli. Název chi-kung (čikung) znamená práce s energií. Jedna ze cvičebních sestav je nazývána 8 kusů brokátu, jiné cviky jsou inspirovány pohybem zvířat (medvěd, opice, jeřáb, tygr, had). Samotné cvičební pohyby probíhají ve stoje, jsou pomalé spojené s dechem. Sestavy jsou kratší a jednodušší na zapamatování, než u taichi a cvičení je proto vhodné i pro začátečníky nebo lidi s určitým zdravotním omezením.

Pilates

Pilatesova metoda je cvičební program vytvořený Josephem Pilatesem ve 20. letech 20. století a v současnosti je velmi oblíbená ve fitness i v rehabilitaci. Tento program je zaměřen na zlepšení držení těla a vyváženou aktivaci svalů.  Jedním z důležitých principů cvičení pilates je boční hrudní dýchání a aktivace hlubokých stabilizačních svalů, protože všechny cviky začínají aktivací tzv. středu tělu těla. Cvičení by se mělo provádět pomalu a plynule s plným soustředěním a kontrolou (spojení těla a mysli).

Pilates o svém cvičení říkal: po deseti lekcích se budete cítit lépe, po dvaceti lekcích budete lépe vypadat a po třiceti lekcích budete mít nové tělo.

Cvičení pilates, i když probíhá většinou pouze na podložce, může být v závislosti na zvolených cvicích různě obtížené. Je proto vhodné zvolit instruktora, který vám na začátku správně vysvětlí základy cvičení a zvolí vhodnou obtížnost.

Feldenkreisova metoda

Byla vyvinuta po 2. světové válce Moshe Feldenkreisem, který si pomocí vlastního cvičení vyléčil své pohybové obtíže s kolenem. Jde o cvičení s cílem prožít a objevit své pohybové možnosti. Na rozdíl od předchozích metod zde není žádné správné provedení pohybu, jde spíše o proces učení se - poznávání pohybu vlastního těla s možností vyzkoušení nových pohybových možností a cílem provádět pohyb co nejekonomičtěji. Cvičení se často provádí například v jednoduchých polohách vleže nebo vsedě, aby bylo nenáročné a účastníci se mohli do pohybu plně vcítit. Prováděné pohyby jsou pomalé, jemné a opakované k jejich lepšímu zažití. Ve Feldenkreisově metodě se využívá kromě skupinového cvičení (nazývaného Pohybem k sebeuvědomění) také individuální cvičení s terapeutem, který provádí pomalé pasivní pohyby za klienta a tento způsob se nazývá Funkční integrace.

Zpracovala: Mgr. Klára Novotná, Ph.D